A se ...

skluzem tu máme červen. Po několika měsících jsme se konečně pustili na podlahu do pokoje pro hosty koupenou už někdy zkraje podzimu. A během 10 dnů jsme ji s pomocí syna položili. 

A já během pokládky natřela palubky bílým eternalem. Snažila jsem se o co nejvíc vintage styl :-)

Po položení podlahy jsem se vrhla na vymalování pokoje, jaké štěstí, 

že tohle zvládnu sama. Falešná skromnost stranou, jsem z pokoje nadšená.

                                           A tady je ten zázrak, nesmrdí a rychle usychá.

Naše chlupaté kamarádky, Lilinka a Mína. 

Nikdy by mě nenapadlo chovat potkany. Jo, morčata, myšky, křečky všeho druhu to jó, ale potkany no fuj. První jsme pořídili naší nejmladší dcerce po vážné operaci ramene. Prostě nás ukecala a my jsme se s mužem do té její nahaté potkaní holčičky Ňufinky zamilovali tak, že druhý den jsme si pořídili nahatou Poldinku. Jsou to nejúžasnější stvožení, chytré jsou jako opice. Ale nedoporučuji kupovat ze zverimexu. Tam z 99% jsou chovaná, tedy přesněji řečeno "pěstovaná" jako potrava pro hady. Měli jsme i takové, a trvalo neskutečně dlouho je ochočit, tedy, aby nám potkánci věřili. 

Tak jedině opravdu kupovat od chovatelů, vymazlená, zvyklá na hlazerní, drbání, prostě ňuňu. 

Tady vzpomínaná naše nejmilejší holčička Poldinka.

....

Tak a je tu další odpočívající, hrající a koupající se Anetka.

Myslím si, že se Anetce u nás líbí a užívá si to.

Honza nejen jí, ale i dalším našim vnoučatům vyrobil pískoviště 

a právě v něm si Anetka nejvíc lebedí. 

....

Z natírání palubek v pokoji pro hosty mi zbylo dost barvy na to, abych ještě řádila v kuchyni.

....

Pokračování v nejbližší době :-)

Krásný den všem.

Eliška