Tři měsíce,

ano, tak dlouho pletu nejmladší vnučce deku. Nic náročného, hladce a zase jen hladce. Jen těch 180 ok na jehlici s dvojitou přízí je masakr. Doufám, že to dodělám než se Hanička vdá.

Vyfotit fuchsiovou je umění, a to můj foťák nedokáže, nebo to nedokážu já :-)

Krásný večer všem.

Eliška

 

Heslo dne...nic nevyhazovat...
...úplně jsem sem zapomněla přidat háčkování a pletení pro nejmenší :o)
No pro nejmenší rozuměj...pro panenky :o)
Onehdá jsme dělali na půdě pořádek a našli jsme tam výbavičku pro panenky po našich dcerách. Jakou já měla radost, že jsem skoro bez práce a Laura bude mít o zábavu postaráno!
Nejdřív to nejlepší vyprat a pak se kochat :o)

   ...už se těším, jak bude Laura valit kukadla, jaký, že to má poklad!

Měsíc po Vánocích...
...a já si nadělila další. Přišel mi balíček od P.T. z Fleru. 
Jak jinak, radost byla veliká :o)

 

 .....a radost bude mít i Laura. Konečně se dočkala RETRO svetříku. Na to, že jsem ho měla rozdělaný rok, tak je to úspěch, že je dokončený... jen ty bílé náplety jsou důkazem, že ta holčina roste jako z vody :o)

 

Babičko... copak Laurinko,
...máš ráda růžovou? Já ji mám tak ráda.
Takže co by babičky neudělaly pro svoje vnučky nebo vnoučky. Je pravda, že už jsem dečku pro panenku mohla mít dávno, ale taky mohla zůstat ve stavu vývoje :o).  Ale, že má Laura příští týden narozeniny, tak jsem se do toho háčkovacího maratónu "obula" a dneska jsem ji dodělala. 
                   ....Třikrát sláva....
Chyb je tam celkem dost, ale co, chybama se člověk učí. A oba operovaný karpály, mi jasně dávaly na vědomí, že můžu být ráda, že jsem ji dodělala. 

A malá ukázka dnešního oběda.
 Zapečená cuketa, uvnitř vydlabaná a obsah pokrájený spolu s anglickou slaninou, přidané vajíčko a trocha koření.. hotovo. Jak by řekl pan Troška, 3 krát chrocht :)

Jsme připraveni na všechno, lépe řečeno, jsme připraveni na vnoučata, která nám budou za chvíli přivezena. Jejich společnosti si budeme užívat do pondělního odpoledne. Děti si budou mít kde hrát už teď to u nás vypadá jako v "Juldě Fuldě", snad nás v tomto směru nemůže nic překvapit. O zábavu mají postaráno a noclehárna je už taky v plné polní!

Po delší době práce s háčkem...
...doufám, že to dotáhnu do zdárného konce a Laura z těchto a ještě budoucích čtverečků bude mít dečku do retro kočárku na panenky. 

Včera měla naše nejstarší dcera 29.narozeniny...
...ale, že jsme makali na baráčku, tak až dnes jsme je mohli pozvat na oběd. Všichni se nadlábli k plné spokojenosti, pak pěkně uložili vnoučata do pelíšků. Uspat je trvalo nějakých 15 minut, ale zadařilo se. Pak je následovala jejich maminka a jak se děti probudily, tak jsem je vzala z postýlek, aby maminka mohla v klidu odpočívat dál :o)
Vytáhli jsme hračky staré něco málo přes 20 let a pěkně jsme se vyřádili.

A aby si někdo nemyslel, že nic nedělám, tak dělám, a jen pevně doufám, že to už konečně dodělám.... a Laura tu čepičku na jaře unosí :o)

                          Koulelo se, koulelo ....
                                        ....nejen červené jablíčko....

                                          ....  a jedna houbová vzpomínka ....

Hrátky s drátky...
.....kdyby mě viděl pan doktor, jak 4.den po operaci makám v práci s ortézou a o berlích, myslím, že by si ťukal na hlavu. 
Ale teď se pěkně válím v posteli a brouzdám po fotkách, co jsem kdy dělala a našla jsem něco, co jsem tu neukázala :o)))

Sobotní hrátky s drátkem ......
.... tak jsem si po nějakém čase hrála s drátkem. Byli jsme s Honzou pozvaní na 650.výročí Brniště kousek od Stráže pod Ralskem, aby jsme lidem předvedli trochu řemesla. Honza předváděl platnéřinu a já drátování. 

 

Tak jsem tu po delší době....
.....a tentokrát s háčkem ...

S Velikonocemi začínám už od loňska :o)
Drátek je můj kamarád. V ruce jsem měla už i pštrosí vejce, ale to jsem bohužel nevyfotila. 
Tak tu mám aspoň normální velikost.
 

Kdo hádá, že opět uvidí šály, tak ten hádá moc dobře...
Já už snad nic jiného neumím.
 
Nějak se nemůžu vymanit z bambulkového šílenství. Je to jako nakažlivý virus, kterého se nedá zbavit.
Ale už se mi pěkně krátí zásoby, tak snad dojde i na to šitíčko. Ne, že by nebyla chuť, ta je i dost velká, ale jak zasednu ke střihům a začnu nad nima dumat, tak to nějak samo vyšumí doztracena :o(

A jen pro přesnost, samozřejmě, že nosím jen jednu a to tu první, kterou nemám ani vyfocenou, jelikož to je takový hokuspokus.
Další buď už brouzdaj světem a ty zbývající čekají jako příležitostní dárek.

Tak jsem tu po delší době s další várkou šál.
Zkoušela jsem nové pletací příze, s konečným výrobkem jsem spokojená, ale to pletení , ach ouvej, to bylo něco šíleného. Nejhůř se mi pletla volánková modrobílá. Vypadá dost honosně, ale ty nervy s jejím upletením......

A tady je máme ve vší kráse :o)))

.. tak to je ona ...

... bambulky, ty už znáte ...

... slávistická, volánková ...

... opět bambulkování ...

Co se stane, když jste zavalené bambulkama?
No to nejdříve zkusíte první šálu, pak druhou.......
A pak se vám zamotají ruce a skončíte na čísle 8.

 

 
....no hlavně, když to baví :o))))

Momentálně nemám buňky na šití, tak šiji drátkem. 
Sice to není to pravé ořechové, ale aspoň něco dělám. 
Pár ukázek vánočních ozdobiček.

 

 

Odrátované kouličky v modrém....

Vánoční Ozdoby.
         Supr kurzík u Alakaly.