Hasičský ples

 se konal v pátek 14.2. a jako vždy jsme si to užili na 100%.

Na to, že jsem byla necelé dva měsíce po operaci kolene jsem vydržela tancovat do půl třetí do rána. 

A jako vždy jsme podpořili dobrovolný hasiče koupí hromadou lístků do tomboly a jako vždy jsme odcházeli skoro s trakařem plným cen. Mám takový dojem, že ač moje rodina, veškeré příbuzenstvo z otcovy strany odtamtuď pochází, tak nás nebudou chtít dlouho vidět :-)

Ale, nejen my jsme byli úspěšní. Úspěšná byla i teta, žena po mém nejmladším strejdovi, ta vyhrála hlavní cenu za masku kostlivce na WC. Každý rok má masku vymakanou, ale tentokrát to bylo něco echt dokonalýho.

.....

Druhý den, tedy vlastně hned ten den dopoledne díky rodokmenu jsem dostala od druhé tety Evy,  ženy mého staršího strejdy fůru fotek mé babičky a babiččiný tety a strejdy. To je vždycky pro mě poklad k nezaplacení. 

....

A ještě mi teta Eva dala fotky, kde je se strejdou Milošem, moc se mi po něm i po mladším strejdovi Borkovi stýská. Je hrozný, jak tihle bráchové brzy zemřeli, můj otec měl 54, a tyhle roky mám teď já... Děs běs.

 ......

 Pěkný den všem, 

El.