Tři dny po ...

ušití šatiček a tři dny před Anetčinými narozeninami jsem jela za mamkou do Ostravy.

Posledních pár let cestuji vlakem od společnosti RegioJet a ještě se mi nestalo, abych byla nespokojená. Největší plus je cena jízdného, tam i zpět jsem platila 430 kč.

A kdeže jsou ty časy, co cesta trvala přes 6 hodin a teď jsou to pouhé 3 hodiny 20 minut.

Což je naprosto luxusní. První mé jídlo je Croissant, koláč a káva.

Mńam :-)

Druhý den jsme se šly podívat po městě. Zavítaly jsme do Muzea hraček.

Užila jsem si to jako malá holka, jen mi bylo líto, že se mnou nebyla nejstarší vnučka, té by se to stopro líbilo také. Našla jsem tam pár hraček z dětství, a to, že jsme tam byly jen my dvě, tak jsme nemusely být potichu. To bylo samé jééé, tohle jsem měla, jééé, tohle taky, no boží. A pak to bylo zase jééé, tohle měly moje děti, a tohle takyyy. Fakt parádní vzpomínky!

Tak aspoň pár momentek focených mobilem, foťák trůnil doma na poličce v pracovně, chjo.

....máma...

 

Jojo, to jsou hračky mého dětství, tu panenku úplně vpravo ještě mám.

 

A vlevo vystavený Goofy s mým Goffym, kterého opatruju jako památku na bratra.

.....

A jak jinak, zamilovala jsem se do tohoto koníčka a vůbec mi nevadí, že je bez koleček.

Nesla jsem si ho jako poklad a už si hoví na poličce v pokoji pro hosty. 

Koupila jsem si ho právě v již zmíněném Muzeu hraček.

Hezkým vzpomínkám třikrát hurá :-)

Eliška