...tak s velkou radostí jsem se vrhla na nádhernou látku. O to horší bylo její šití.
V životě jsem tolik nepárala jako u ní. Jen zip jsem našívala a v zápětí tolikrát párala, že jsem to ani nepočítala. Špaček by mi mohl závidět, jak jsem u toho "špačkovala", tedy nadávala.
Přitom jednodušší kabelka snad už ani neexistuje, ale já razím heslo: "proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě".
Pak už šlo o to, kdo s koho......
A po několika hodinách urputného boje, jak mého, tak i mého šicího miláčka jsem si utřela orosené čelo a jala jsem se juchat.
Jupi jupi, jupi, jouuuu, jojo asi takhle to vypadalo. Až na to, že byla neděle kolem půlnoci, doma binec, že bych se o něj mohla opřít a za pár hodin do práce :o(
Jo, tak to dopadá, když je člověk přesvědčený o tom, jak je to přece úplně jednoduché a jak to bude samozřejmě ušité za chvíli a ještě levou zadní. Ještě štěstí, že šití není můj zdroj živobytí.
Tak jsem si vzpomněla, koilkrát jsem já párala minulou kabelku.... .-)
OdpovědětVymazatAle je nádherná!!
V té jednoduchosti střihu ta látka krásně vynikla.
Je bezvadná Eli, příští už bude coby dup!
OdpovědětVymazatAle boj stál za to, viď? Je krásná...
OdpovědětVymazatEli, mosim i sem, je proste fantasticka a urco to parani stalo za to...Pockej, az mse za Tebou budou obdivnme otacet pohledy o:-)
OdpovědětVymazatje nádherná, močíno na ní krásně vyniklo!
OdpovědětVymazatEli, ale ten boj stál za to, taška je krásná :-)
OdpovědětVymazat