sobota 3. března 2018

Pár dní
jsem byla u nejstarší dcery, abych pomohla s dětmi a domácností. Před necelými 14ti dny si na bruslení zlomila levou ruku v lokti. A při třech dětech, kdy nejmladší dcerce je 5 měsíců je to opravdu neštěstí. Ale zvládli jsme to všichni a jistě i zvládneme dál :)
První noc byla zajímavá. V noci jsem se probrala s jejich 47 kilovým čtyřnohým miláčkem ridgebackem Gwen v nohách. Na mé povely potvora nereagovala. Bodejť, když ty povely skoro šeptáte, aby se nevzbudily děti. Jen mě udivuje, kdy se ke mně nakýblovala. 

  Druhý den ráno po předání starších vnoučat do školy a školky, jsem při zpáteční cestě narazila na Vilu Kajetánku. Teploměr ukazoval -16 stupňů, na procházku pěkná zima, ale stála za to.


 Po škole mi Laura povídá, babí pojď, já ti něco ukážu, máme tady ledopád.


 Klidný sobotní večer všem. 
Eliška
 

Žádné komentáře:

Okomentovat