Tatry, přímo Vysoké....
                                    aneb jednodenní výlet do Tater.
V létě jsem měla slíbené Tatry, ale díky angínám, kterým se u mě dařilo, z výletu sešlo. Tudíž jsem si počkala na druhý pokus a ten se naštěstí povedl. Ale než jsem vyrazila, tak jsem se pěkně vytunila. Navštívila jsem prodejnu s outdorovým oblečením a tam jsem vykoupila všechno ce jsem na svoji první cestu do hor potřebovala...
A pak přišla  plánovaná cesta na kterou jsem se vydala jedno zářijové odpoledne. Vzala jsem to přes Ostravu, kde mám mámu a v sobotu v brzkou hodinu - ve 2.45 jsme obě vstaly a vyrazily na vlak, který nám jel ve 4.30 
Po pravdě jsme si obě myslely, že cestu prospíme, ale že se tak často nevídáme, tak jsme ji prokecaly.
Ve Štrbě jsme byly kolem 7.30, v narvané zubačce jsme seděly v 7.41 a na Štrbském Plesu jsme v 7.56 vystoupily. Celou cestu jsem se bála, že bude pod mrakem, ale bylo přímo slunečno.
 Ale jak mi bylo řečeno, moc se netěš, jseš v horách a tady se to mění každou chvíli. No nevěřila jsem, ale to jsem měla....
  

  Při čekání na vlek směr Solisko jsme to vzdaly, jelikož sedačky jsou otevřené a do práce se musí chodit. Začalo pršet a ani to nevypadalo, že hned tak přestane. No a tady musím napsat, že jsme dobře udělaly. Každou chvíli to vypadalo, že nebude jen pršet. V nejbližší restauraci jsme si daly Tatranký čaj... prý čaj...pěkně silná kořalka s hořcem to je!

Jsem moc ráda, že jsem se konečně ve svých skoro 50ti letech byla v Tatrách podívat :-)

PS - mami, díky!